23. 3. 2017

Bourání altánku ve vimperském městském parku, 1973 Slavnostní otevření Památníku osvobození Rudou armádou 1 Slavnostní otevření Památníku osvobození Rudou armádou 2 Podoba památníku v roce 1975 Galerie Harpuna, ohlasy z místního tisku 1, 1991 Galerie Harpuna, ohlasy z místního tisku 2, 1991 Galerie Harpuna, ohlasy z místního tisku 3, 1991 Bourání objektu


První zásah oka i mysli

„Bylo lepší harpunářův názor přijmout než jej vyvracet.
Spokojil jsem se proto s touto odpovědí."

Jules Verne


Studio Harpuna oslaví v červenci 20. výročí vzniku, ovšem ještě předtím tu byla dnes již zapomenutá Galerie Harpuna, jež zahořela a zhasla v městském parku ve Vimperku. Jelikož příští víkend tomu bude přesně 26 let, co zahájila svou činnost, povězme si o pra-Harpuně pár slov.

Opuštěný objekt bývalého "Památníku osvobození Sovětskou armádou" (ano, není to překlep – 25 km od demarkační linie uvnitř území, osvobozeného Američany) se v r. 1991 jevil jako nejvhodnější (a přiznejme si, že i jediné…) místo na spuštění projektu vlastní výtvarné galerie, knihkupectví a prodejny Šumavského bylinného vína (Pozor! nezaměňovat s dnešním stejnojmenným lžiproduktem nejmenované firmy z Jizerských hor – pravé ŠBV obsahovalo významný podíl pelyňku, který z něj činil tehdejší jediný legální halucinogen na trhu).

Objekt jsme zvenčí i zevnitř adaptovali v duchu ikonických 20 000 mil pod mořem, autorem řízné, černobílé koncepce je Jaromír Štoural. Zatímco vnitřní sysifovské tapetování jednotlivými nařezanými stránkami románu (měli jsme jich z tiskáren několik tisíc) se obešlo bez povšimnutí, vnější op-artový kabát začal ihned po aplikaci budit vášně a provokovat debaty, jež se záhy po otevření přenesly i na stránky místního tisku.

[rb] :: harpuna.com

Jak přenést sémantický význam do vizuálního provedení?

8. 3. 2018

Přichází jaro a s ním přilétají další a další letáky z tiskárenských krajin. Zastavme se dnes u dvou druhů letáčků, z nichž každý jiným způsobem reflektuje značku firmy.

O kavkách a lidech (2) – Metafora

7. 3. 2018

Další z příběhů kavek Milušky a Jaromíra, tentokráte o úskalích přeneseného významu i o tom, že komunikace je jako řeka, která stejnou vodu rozlévá vždy trochu jinak a jinudy.

O kavkách a lidech (1) – Proměna

21. 2. 2018

První ze série krátkých příběhů teleobjektivem, který se stal zrcadlem. Nahlédněme do životů kavek Milušky, Jaromíra a jejich přátel ve chvílích krátkého odpočinku nad střechami domů.